Jsem tvá sladká noční můra,

nočním vzduchem lehce kroužím…

Vím že po mně uvnitř toužíš -

zase piješ příliš vína.

Jsi můj hřích,
já tvoje vina…

Dotýkat se Louise bylo příjemné. Objímal jsem jeho boky a on mi šeptal do ucha věci… věci, ze kterých nebyla cesta ven. Někdy je příjemné si po určitou dobu odpírat potěšení. A takové to bylo… tančit s ním. Příjemné. Z úvah mě vytrhl známý hebký hlas.

„Nepředstavíš nás?“

Zastavili jsme se a já jsem se podíval na Draca, kterému jiskřily oči. I Louise se se zájmem otočil. Kývnul jsem. „Draco, to je Louise, Louisi, Draco.“

„Dobrá volba,“ konstatoval Draco.

„To říkáš Harrymu nebo mně?“ usmál se Louise.

Draco pokrčil rameny. „Oběma.“

„Kde máš toho tmavovlasého?“ zeptal jsem se.

„Kterého?“ nechápal Draco.

„Toho se kterým jsi tančil,“ připomněl jsem mu.

Draco se bezmocně zamyslel, než znovu pokrčil útlými rameny.

„Dlouhé vlasy, výška tak metr osmdesát…“ upomínal jsem ho dál.

„Jo toho!“ Dracovi se konečně rozsvítilo.

„Nelíbil se mi, tak jsem ho poslal pryč. Asi to vzal doslova,“ a znovu pokrčil rameny.

„Neměl bys být tak krutý,“ vyčetl jsem mu a přitisknul Louise, který potlačoval smích, k sobě.

„Nikdy nejsem krutý,“ ohradil se Draco dotčeně. „Jen upřímný. A to je rozdíl.“

„Upřímný a netaktní, Draco.“

Blonďák znovu pokrčil rameny.

„Bavte se.“

„Ty taky,“ zavolal jsem za ním a pak jsem se sklonil k Louisovým rtům.

Propletli jsme se zpět k baru a já jsem nám objednal další víno.

„Je zajímavej,“ poznamenal Louise a já věděl, že samozřejmě myslí Draca.

„To bezpochyby,“ souhlasil jsem.

Otočil se ke mně a prsty obkreslil moji tvář.

„Jsi vážně… moc pěkný…“

„A?“ usmál jsem se.

Dopil svoji sklenici a přitulil se ke mně.

„Já jen, že už se mi nechce čekat,“ zavrněl.

Znovu jsme se políbili.

Pomalu jsem se zvedl. „Fajn, tak půjdeme, ne?“

„Dolů?“

„Dolů.“

A šli jsme.

Bylo to vážně příjemné, nechat se na malý okamžik přitisknout ke stěně a líbat se, rozhodně mnohem… odvážněji než nahoře na parketu. Cítil jsem, jak se Louise potýká se zapínáním mojí košile. Pak jeho hladová ústa na mojí holé kůži, jeho jazyk, který laskal můj krk a posouval se stále níž. Zapřel jsem se pohodlněji o stěnu a užíval si tu péči, kterou mě zahrnoval. Dech mi těžknul a ach… zachvěl jsem se rozkoší, když mi dlaní přejel přes zapínání džínů.

„Můžu?“

Spíš to zašeptal, než vyslovil. Spíš jsem odezíral z jeho rtů. Kývl jsem a on mě rozepnul a pak… zavřel jsem oči… ta slast… ach…tak dobré…

Musel jsem ho odstrčit, abych neztratil všechnu kontrolu.

„Otoč se,“ přikázal jsem mu to, nebyla to prosba. Poslechl a jeho tělo hořelo. Vytáhl jsem ze zadní kapsy džínů krabičku kondomů.

Hučelo mi v uších.

„Udělej mi to,“ zašeptal mi, když jsem se do něj konečně celý dostal.

„S radostí.“

Bylo to rychlé a intenzivní. Cítil jsem, jak se jeho tělo napjalo, když vyvrcholil. Odstoupil jsem od něho a vhodil jsem použitý kondom do nejbližšího koše. Cítil jsem se lehce dezorientovaný. Louise se stále opíral o stěnu a těžce dýchal. Opřel jsem se vedle něj a zapnul jsem si kalhoty.

Mou pozornost upoutaly platinové vlasy o kousek dál. Draco v objetí s nějakým tmavým svalnatým klukem. Právě si to rozdávali. Bezmyšlenkovitě jsem se usmál.

„Chodíš sem často?“ zeptal se mě Louise.

„Sem nebo jinam,“ odpověděl jsem.

„Třeba se tu ještě někdy potkáme,“ nadhodil.

Kývnul jsem a natáhl se k němu pro poslední polibek. „Měl bys jít,“ zašeptal jsem.

„Bylo to vážně fajn,“ řekl a zapnul si košili.

„Jo,“ souhlasil jsem.

Pohladil mě po ruce a vyběhl po schodech nahoru. Dlaní jsem si promasíroval zátylek, zvedl jsem košili a nasadil si brýle.

Zatímco jsem dával svoje šaty pokud možno do pořádku, znovu jsem zaměřil Draca.

A pak mi to došlo.

Merline! Vždyť tam s ním… to je Dean!