„Harry?“

Draco si položil hlavu na mé rameno a upřel na mě své obrovské šedé oči.

Odložil jsem spis, který jsem si právě znovu pročítal, vedle sebe na pohovku a maličko jsem se na Draca zamračil. Věděl jsem dobře, co znamená ten tón, kterým mě oslovoval. Tenhle konkrétní nádech, se kterým vyslovoval mé jméno byl prostě jiný než všechno ostatní.

„Musím zítra do práce,“ upozornil jsem ho. „Mám případ.“

Přitulil se ke mně.

„Myslím to vážně,“ napomenul jsem ho.

„Ale já s tebou vážně chci dnes v noci mít sex.“

Draco dovede být tvrdohlavý.

S povzdechem jsem lehce projel prsty jeho platinové hebké vlasy.

„Jak to pak mám ale podat svým podřízeným?“ namítnul jsem.

„Sveď to všechno na mě, já to unesu,“ zavrněl.

„Takže jim zítra ráno řeknu: Sorry, kluci, ale celou noc mě šukal můj přítel, takže tuhle práci budete muset udělat místo mě, protože jsem naprosto rozhozenej?“ nadhodil jsem. „Víš dobře, že to by asi nešlo, Draco. Už i tak mám pocit, že mě někteří bystrozorové neberou moc vážně.“

„To zní, jako bys to se mnou ani dělat nechtěl.“ Draco se ode mě odtáhl, přehodil si nohu přes nohu a beze spěchu si zapálil cigaretu. „Ale co,“ dodal pak, „nechám tě pracovat, bylo by vážně divné, kdybych tě musel k sexu nutit. Zabavím se prostě někde jinde.“

„Tak to ne,“ bránil jsem rychle rovnováhu našeho vztahu. Nedá se říct, že bych přehnaně žárlil, ale Justin, Blaise a dokonce i Dean Draca neustále někam zvou a to i přes to, že se mnou chodí už skoro tři roky. Často mě napadá, jak šílené je, že zrovna v našem ročníku se sešlo tolik gayů. Možná je za tím nějaká tajná konspirace nebo něco podobného. Každopádně každý chceme mít Draca Malfoye pro sebe. Ale já jsem ho vyhrál. A nenechám žádného z těch tří (vždyť po něm jede i Dean! Dean, proboha!) přivlastnit si něco, co je moje.

„Neměl bys dělat ukvapený závěry. Neříkám, že nechci, jen bys mohl prostě být, víš… jemnější. Je dost těžký vyšetřovat, když se nemůžu normálně posadit, postavit a vlastně ani chodit, protože mě děsně bolí zadek.“

Draco si zastrčil uvolněné prameny stříbřitých vlasů za ucho a potáhl z cigarety.

„Teď si připadám hrozně nepřitažlivý, Harry.“

Slovo nepřitažlivý vyznělo z jeho plných lososových rtů neuvěřitelně nepatřičně, a zůstalo váhavě viset mezi námi, kousek od jeho alabastrově dokonalé pokožky a bezchybné postavy v drahém, šedě zbarveném roláku, který byl na dotek jako z plyše a v úzkých, o odstín tmavších, džínech.  

„To ani nemůžeš myslet vážně,“ zamumlal jsem.

Pokrčil lehce rameny. „Odmítáš mě, tak co si mám myslet?“

„Jen tě žádám, abys byl trochu ohleduplný. Nemáš tušení jaké to je…“

„To nemám,“ přisvědčil a vypláznul na mě uličnicky špičku jazyka. „Nikdy nepřebíráš iniciativu.“

To byla výzva. Protože já poznám výzvu, když se přede mnou objeví.

Draco přimhouřil oči. „Těžko můžu vědět, jaké to je, když jsem nikdy nebyl v podřízené pozici…“

Vyschlo mi v krku.

„Ale ty bys stejně nikdy nic takového neudělal, že?“ řekl klidně a zamáčknul cigaretu do stříbrného elegantního popelníku, který k němu připlul vzduchem.

„Řekl sis o to,“ zašeptal jsem.

O čtyři hodiny později:

Harry usnul jako malé dítě, ale nedivím se mu. Aktivita v sexu člověka vážně dokáže vyčerpat. Příjemně vyčerpat, myslím.

Nemůžu uvěřit, že trvalo tak dlouho, než jsem ho konečně přiměl, aby mi to udělal. Ale stálo to za to.

Nikdy ho nenapadlo, že by mohl převzít kontrolu. Vím, že byl přesvědčený, že to tak chci, protože se – jak on by to nazval – v takových věcech vyznám. Což je pravda. A navíc, nebylo vůbec špatné šukat Chlapce, který přežil. Ale takhle to bude ještě lepší. Harry se může vytahovat v práci se svým nově nabytým… hm… sebevědomím a já si můžu klidně vzít kdykoliv volno, kdybychom to náhodou někdy přehnali. Jako dneska.

Řekl bych, že tahle změna nám prospěje.

♥   the end  ♥